Náčelník Generálního štábu: Máme vůli budovat Aktivní zálohu

img_787.jpg
  • 27.1.2016
  • Ludvík Cimburek

„Parlamentem ČR byla schválena novelizace branné legislativy, máme finanční zdroje a především vůli budovat Aktivní zálohu,“ zdůraznil náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Josef Bečvář na závěr konference Aktivní záloha ozbrojených sil ČR – Výzvy a příležitosti, která se uskutečnila ve středu 27. ledna v konferenčním sále Domu armády Praha.

Na konferenci se sešla řada resortních i mimoresortních odborníků, aby ve třech diskusních panelech hovořili na téma vývoje bezpečnostního prostředí a jeho důsledků pro výstavbu ozbrojených sil a jejich schopností, naplňování Koncepce Aktivní zálohy OS ČR a představili i opatření směřující k dalšímu rozvoji Aktivní zálohy a posilování jejích schopností.

Je potřeba řešit mírovou strukturu i otázky mobilizačních potřeb armády

Například Miloš Balabán z FSV UK v této souvislosti vyzval k posilování kapacit bezpečnostního systému ČR, abychom byli připraveni i na možný plán „B“. Luboš Dobrovský, bývalý ministr obrany, pak připomenul, že řešit musíme nejen mírovou strukturu ozbrojených sil, ale i otázky mobilizačních potřeb armády. Bývalý náčelník Generálního štábu AČR armádní generál v záloze Jiří Šedivý vzpomenul nejen na období vzniku dnešní Aktivní zálohy, ale i úkoly ozbrojených sil v uplynulých desetiletích a rozhodnutí, která formovala jejich současnou podobu. Také on zdůraznil význam Aktivní zálohy při plnění úkolů na teritoriu ČR. Náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany Jakub Landovský poté zarámoval současný rozvoj armády nejen do národního kontextu, ale i do kontextu aliančních opatření.

Aktivní záloha nesmí být jen módní záležitost

Generálporučík Bečvář, jehož vystoupení první blok uzavíralo, zdůraznil: „Z Aktivní zálohy se nesmí stát jen jakási módní záležitost. Stojí před námi řada zcela konkrétních opatření spojených s rozvojem AZ jak u teritoriálních sil, tak i u bojových útvarů.“ Konstatoval také, že posílení záloh přinese nejen větší sepětí mezi občanskou společností a ozbrojenými silami, ale obohatí armádu i o znalosti a zkušenosti příslušníků záloh z jejich civilních profesí.

Evoluce, ne revoluce

V rámci druhého panelu byly shrnuty změny, které pro Aktivní zálohu přináší novelizace branné legislativy. František Šulc ve svém vystoupení vyslovil i potřebu vypracování systému růstu kariér u vojáků v Aktivní záloze. Dle jeho slov je při budování schopností nutná evoluce, ne revoluce. To potvrdil i 1. zástupce náčelníka Generálního štábu generálporučík Jiří Baloun, který rovněž konstatoval, že při výstavbě kapacit nelze „skočit do dálky“, ale je nutné je postupně rozvíjet. Poslankyně Jana Černochová konstatovala, že po novelizaci branné legislativy považuje za prioritní nábory, výcvik a vybavení Aktivní zálohy. Dodala také, že výbor pro obranu bude pozorně sledovat implementaci novelizace zákonů do praxe, aby mohl reagovat na případné další potřeby.

Aktivní zálohy by mohly pomoct nejen doma, ale i v zahraničí

Třetí diskusní panel, který moderoval ředitel Sekce rozvoje a plánování schopností MO brigádní generál Pavel Adam, se zabýval rozvojem Aktivní zálohy a jejími úkoly ve struktuře Ozbrojených sil ČR. Zástupce náčelníka Generálního štábu - ředitel Společného operačního centra MO generálmajor Petr Mikulenka představil perspektivy operačního nasazení Aktivní zálohy. Na teritoriu ČR by se dle jeho slov mohlo jednat o její nasazení po boku profesionálních vojáků k plnění úkolů Policie ČR, střežení objektů důležitých pro obranu státu a další infrastruktury, či jako dosud k záchranným a likvidačním pracím. Do zahraničních operací je vyslání příslušníků Aktivní zálohy možné jen s jejich souhlasem a to především ve formě individuálního posílení vyčleňovaných útvarů o specifické odborníky, čemuž by pochopitelně předcházela i odpovídající příprava.

Jednotky Aktivní zálohy u pozemních sil od léta

Velitel Pozemních sil AČR generálmajor Ján Gurník následně představil strukturu nově vznikajících jednotek AZ u útvarů pozemních sil. S jejich naplňováním se postupně začne ve druhé polovině letošního roku. V cílových počtech do roku 2025 by se mělo jednat o řádově 1600 vojáků v Aktivní záloze. U jednotlivých praporů 4. brigády rychlého nasazení a 7. mechanizované brigády vzniknou roty AZ. U praporů v podřízenosti pluků pak například jednotky na stupni četa či rota. Místa budou mít příslušníci Aktivní zálohy i ve štábech. Plukovník Ivan Čech z Velitelství vzdušných sil informoval o vzniku rot AZ s úkoly bojového zabezpečení u leteckých základen a dalších logistických jednotek, které doplní schopnosti útvarů vzdušných sil. Vizí do budoucnosti je dle jeho slov i možné zařazení odcházejících vojáků z povolání – pilotů či technických specialistů do Aktivní zálohy. Podobně pak o záměrech k využití vojáků v AZ informovali zástupci Speciálních sil a Vojenské policie. Problematice výcviku a kurzů pro Aktivní zálohu se věnoval plukovník Josef Kopecký, velitel Velitelství výcviku – Vojenské akademie.

Cvičení Hradba 2016: Až 1100 příslušníků AZ

Na samý závěr jednání ředitel Krajského vojenského velitelství Ostrava plukovník Jaroslav Hrabec představil bližší kontury cvičení Hradba 2016, kterého se od 3. března do 22. dubna 2016 ve Vojenském výcvikovém prostoru Libavá postupně zúčastní na 1100 příslušníků ze 14 pěších rot AZ při jednotlivých krajských vojenských velitelstvích a také příslušníci čety AZ Vojenské policie. Cílem cvičení bude prověřit schopnosti a připravenost vojáků AZ v rámci jejich organických jednotek k plnění úkolů při operačním nasazení. Na scénáři zvýšeného rizika teroristických útoků a pronikání extrémistů na naše území si zálohy procvičí činnost při střežení objektů důležitých pro obranu státu a opatření ke zvýšení ochrany státní hranice. Dle slov plukovníka Hrabce se bude jednat o soubor řady úkolů, jako jsou přesuny jednotek, doprovody transportů, zaujímání stanovených objektů a prostorů a jejich střežení, hlídkování a pozorování. To vše spojené pochopitelně s řešením simulovaných krizových situací.

img_787.jpg